Startseite / 2019-20 / 2019-06-24 Cteni Denemarkova 7RG 6

In dieser Gruppe suchen

Čtení známé české spisovatelky Radky Denemarkové na půdě našeho gymnázia – návrat po deseti letech!
24.09. 20019 od 10.00 – 12.00 studenti 6.Rg a 7.ORg
Organizace: Velvyslanectví České republiky ve Vídni, Mag. Michal Hyll, Mag. Eva Zojer
Fotograf: Mag. Roman Frühauf
Kamera: Mag. Melanie Juriga
Interview s paní Denemarkovou: Julie Mudrová, studentka 5.Rg
Chronologický přehled návštěv paní Denemarkové: 2009, 2015 a 2019
Na začátku bylo slovo, to slovo bylo od Gity a to slovo bylo,"domů". 16letá dívka Gita Lauschmannová, hrdinka románu ,"Peníze od Hitlera" Radky Denemarkové, se po nepopsatelných hrůzách v koncentračním táboře vrací do rodného domu v Puklicích, aby zjistila, že to nejhorší zdaleka nepřežila. Místní obyvatelé ji – jak by naivní a po spravedlnosti toužící čtenář očekával – nevítají s otevřenou náručí, neboť s návratem německy mluvící dívky s československým pasem, která je navíc židovského původu, vůbec nepočítali. A tak začíná dlouhá odysea Gity, která touží po morální spravedlnosti, ale dostává od svého okolí jen další rány. Marně vysvětluje svým bývalým sousedům a známým, kdo je, její identita jim je sice známá, ale do krámu se jim hodí pouze a jedině její němčina, která prozrazuje její pravý vztah k Československu. Je to prostě zrádkyně, dcera nacisty, a proto mají všichni čisté svědomí, když ji připraví o veškerý majetek a málem i o život... Ukázkou z románu ,,Peníze od Hitlera‘‘ začalo čtení Radky Denemarkové, které vyústilo ve velmi zajímavou diskuzi nejenom o tomto díle. Tento příběh je fiktivní, ale detaily odpovídají době. Jedná se o modelový příběh ženy v mužském světě, autorka chtěla vylíčit bezpráví a zneužívání moci různými ,,zamindrákovanými‘‘ lidmi, kteří si vždy najdou své oběti a také velmi svérázně definují kritéria likvidace protivníků. Spisovatelku inspiroval příběh Pol Pota v Kambodži, který vyvraždil nejprve všechny intelektuály, potom osoby nosící brýle a pak... Centrálním tématem jsou tedy nálepky, které dostáváme od osudu. I když je příběh Gity Lauschmannové fiktivní, tak se za ním skrývá historie od 20.let 20.století až do dnešní doby (2005).
Pokud autor příběh velmi prožívá a vkládá do něho své vlastní nitro, tak může vzniknout mocný a silný příběh, kterým je rozhodně tento román. Zdaleka se nejedná o lehkou prázdninovou četbu, ale kniha svým obsahem působí jako "rána mezi oči", je takovou "kůstkou v krku", ale to bylo intencí paní Denemarkové. Témat je v knize několik, neboť máme v Čechách hodně kostlivců ve skříni, důležité je prosvětlit si je, podívat se na to, co je tak pečlivě zameteno pod kobercem. Proč však autorka nevolí žánry odborné literatury, kde by se přece mohla lépe vypořádat s nevyřešenými problémy? Dříve byla ve své tvorbě racionální, ale nyní je spíše emocionální a zastává názor, že jen román, románová forma řekne pravdu.
Hlavní hrdinka však není postava černobílá, není pozitivní; její otec například nosí pásku s hákovým křížem. Jak však tato postava vůbec vznikla? Kde brala autorka inspiraci pro tuto knihu? Nejdůležitější bylo pro paní Denemarkovou ztvárnit příběh ženy a její pocity, když se octne v krajní situaci. Vnímavé a velmi citlivé spisovatelce se bravurně podařilo zachytit pocity ženy v bizarním kolotoči dějin bez možnosti opustit předem vyhrazené místo. Bezmoc, zoufalství, permanentní křivda, naprostá absence empatie ze strany ostatních obyvatel, tvrdost, zatvrzelost Gity, ale zároveň její neuvěřitelná citlivost, zranitelnost. Představovaná kniha je sice onou kůstkou v krku, ale rozhodně upřednostňuji takovou kůstku (tedy náročné, ale obohacující čtení) před nenáročným stylem zábavných a jiných románů. Proto tuto knihu všem čtenářům vřele doporučuji. Samotná autorka považuje za mnohem lepší knihu svůj debut "A já pořád kdo to tluče", i když byla její druhá kniha literární kritikou lépe přijata a také už byla přeložena do jedenácti jazyků. Co se děje s autorem, který se tak intenzivně zabývá osudy jedné postavy?
Paní Denemarková se například za tři roky strávené s Gitou začala podepisovat jako Gita Lauschmannová.
Studentky a studenty gymnázia dále zajímalo, zda by chtěla spisovatelka něco změnit na svém životě, něco vymazat ze svého života a jak se vyrovnávala s různými životními krizemi. Tato otázka visela ve vzduchu po celou dobu autorského čtení a paní Denemarková se k ní neustále vracela. Hovořila velice otevřeně o svých problémech s anonymními výhrůžkami, o svém posledním románu "Hodiny z olova", o diktatuře, o populismu který ohrožuje naši křehkou demokracii, a své vizi našeho světa ve 23. století. Další otázky se pak týkaly problematiky bílých míst naší minulosti, jak se jednotlivé státy vyrovnávají s někdy tíživou historií a jak autorka vidí vývoj České republiky třicet let po sametové revoluci.
Závěrem tohoto textu bych chtěla poděkovat Velvyslanectví České republiky za finanční podporu tohoto autorského čtení, panu Mag. Hyllovi, panu Mag. Frühaufovi, paní Mag. Juriga za pomoc při organizaci celého projektu a jménem celého publika paní Denemarkové za úžasný zážitek.
Mag. Eva Zojer