Startseite / 2009-10 / 2009-11-10 Lesung- Radka Denemarkova 7

In dieser Gruppe suchen

Čtení známé české spisovatelky Radky Denemarkové na půdě našeho gymnázia

Kdy: 10.11. 2009 od 10.00 – 12.00
Kdo: studenti 7.ORg a 8.ORg
Kde: školní knihovna
Organizace: České centrum ve Vídni
Kulturkontakt Austria
Mag. Eva Zojer


Na začátku bylo slovo, to slovo bylo od Gity a to slovo bylo ,,domů‘‘. 16letá dívka Gita Lauschmannová, hrdinka románu ,,Peníze od Hitlera‘‘ Radky Denemarkové, se po nepopsatelných hrůzách v koncentračním táboře vrací do rodného domu v Puklicích, aby zjistila, že to nejhorší zdaleka nepřežila. Místní obyvatelé ji – jak by naivní a po spravedlnosti toužící čtenář očekával – nevítají s otevřenou náručí, neboť s návratem německy mluvící dívky s československým pasem, která je navíc židovského původu, vůbec nepočítali. A tak začíná dlouhá odysea Gity, která touží po morální spravedlnosti, ale dostává od svého okolí jen další rány. Marně vysvětluje svým bývalým sousedům a známým, kdo je, její identita jim je sice známá, ale do krámu se jim hodí pouze a jedině její němčina, která prozrazuje její pravý vztah k Československu. Je to prostě zrádkyně, dcera nacisty, a proto mají všichni čisté svědomí, když ji připraví o veškerý majetek a málem i o život...
Ukázkou z románu ,,Peníze od Hitlera‘‘ začalo čtení Radky Denemarkové, které vyústilo ve velmi zajímavou diskuzi nejenom o tomto díle. Tento příběh je fiktivní, ale detaily odpovídají době. Jedná se o modelový příběh ženy v mužském světě, autorka chtěla vylíčit bezpráví a zneužívání moci různými ,,zamindrákovanými‘‘ lidmi, kteří si vždy najdou své oběti a také velmi svérázně definují kritéria likvidace protivníků. Spisovatelku inspiroval příběh Pol Pota v Kambodži, který vyvraždil nejprve všechny intelektuály, potom osoby nosící brýle a pak...
Centrálním tématem jsou tedy nálepky, které dostáváme od osudu. I když je příběh Gity Lauschmannové fiktivní, tak se za ním skrývá historie od 20.let 20.století až do dnešní doby (2005).
Pokud autor příběh velmi prožívá a vkládá do něho své vlastní nitro, tak může vzniknout mocný a silný příběh, kterým je rozhodně tento román. Rozhodně se nejedná o lehkou prázdninovou četbu, ale kniha svým obsahem působí jako ,,rána mezi oči‘‘, je takovou ,,kůstkou v krku‘‘, ale to bylo intencí paní Denemarkové. Témat je v knize několik, neboť v máme v Čechách hodně kostlivců ve skříni, důležité je prosvětlit si je, podívat se na to, co je tak pečlivě zameteno pod kobercem. Proč však autorka nevolí žánry odborné literatury, kde by se přece mohla lépe vypořádat s nevyřešenými problémy? Dříve byla ve své tvorbě racionální, ale nyní je spíše emocionální a zastává názor, že jen román, románová forma řekne pravdu.
Hlavní hrdinka však není postava černobílá, není pozitivní; její otec například nosí pásku s hákovým křížem. Jak však tato postava vůbec vznikla? Kde brala autorka inspiraci pro tuto knihu? Nejdůležitější bylo pro paní Denemarkovou ztvárnit příběh ženy a její pocity, když se octne v krajní situaci. Vnímavé a velmi citlivé spisovatelce se bravurně podařilo zachytit pocity ženy v bizarním kolotoči dějin bez možnosti opustit předem vyhrazené místo. Bezmoc, zoufalství, permanentní křivda, naprostá absence empatie ze strany ostatních obyvatel, tvrdost, zatvrzelost Gity, ale zároveň její neuvěřitelná citlivost, zranitelnost. Představovaná kniha je sice onou kůstkou v krku, ale rozhodně upřednostňuji takovou kůstku (tedy náročné, ale obohacující čtení) před nenáročným stylem zábavných a jiných románů. Proto tuto knihu všem čtenářům vřele doporučuji. Samotná autorka považuje za mnohem lepší knihu svůj debut ,,A já pořád kdo to tluče‘‘, i když byla její druhá kniha literární kritikou lépe přijata a také už byla přeložena do jedenácti jazyků.
Co se děje s autorem, který se tak intenzivně zabývá osudy jedné postavy? Paní Denemarková se za tři roky strávené s Gitou začala podepisovat jako Gita Lauschmannová. Tato protagonistka ji neopouštěla ani tehdy, když se dozvěděla, že ve filmovém příběhu ztvární jednu ze tří rolí Gity známá hollywoodská herečka Meryl Streep. Zde by si spisovatelka přála spíše neotřelý, neznámý obličej, ale autorka si zároveň uvědomuje, že tuto volbu musí akceptovat, neboť její literární příběh je již dokončen a ve filmové verzi začíná příběh jiný.
Studenty gymnázia dále zajímalo, jestli spisovatel myslí v průběhu psaní na čtenáře. U paní Denemarkové tomu tak není, neboť si chce při psaní vyřešit to, co má na srdci. Nemyslí vůbec na to, že to bude číst někdo jiný, jedná se o naprosto intimní proces psaní. Při tomto procesu si spisovatel do sebe hrábne, dává se všanc, ale jen tak vzniká poctivá a hlavně kvalitní literatura.
Jak se ale stát autorem, který obohatí českou literaturu? Psaní si paní Denemarkovou vyloženě našlo, tak to alespoň sama vysvětluje. Od roku 2004 je na volné noze a věnuje se spisovatelské profesi. Psaní ,,provozuje‘‘ zejména v noci, píše většinou do dvou hodin. Dopoledne pak tvoří scénáře k dokumentům pro televizi a překládá. Když dá do knihy úplně všechno, cítí se nějakou dobu po dokončení jako prázdná paní, ale to je pak možné z románu vycítit – ta kniha prostě musela být napsána!!!
Dalším tématem naší diskuze byla samotná četba autorky, která nevyhledává žánr fantasy a sci-fi, ale věnuje se zajímavým realistickým příběhům. Její tatínek – mimochodem učitel češtiny – jí dovolil číst všechno, ale přirozeně jí něco o každé knize řekl. Tak třeba číst Kafku v 17 letech bylo skvělé, rozebírat ho později na univerzitě ji však příliš nebavilo, neboť okouzlení Kafkou interpretací pominulo.
Jedna kniha však musela být napsána i přes počáteční odpor samotné autorky – jedná se o
faktografický román ,,Smrt - Nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla‘‘. Tento talentovaný režisér trpící maniodepresivní psychózou spáchal v roce 1999 během představení sebevraždu a v závěti určil paní Radku Denemarkovou jako autorku jeho pozdějšího životopisu. To autorku pochopitelně velmi pobouřilo, protože jsou v životě věci, které se prostě nedělají. Na druhé straně to svědčí také o tom, jak velkou důvěru k ní měl a jak dobře ji znal, neboť se paní Denemarková po určité době pustila do psaní nejprve klasické monografie, ptom zvolila formu faktografického románu, který psala proti své vůli. Zvolila si originální formu, neboť pan Petr Lébl žil velmi originální život.
Kniha se skládá ze tří příběhů – příběh mladého chlapce, vývoj Československa před a po roce 1989 a příběh autorského subjektu – co tento román udělal se spisovatelkou. Maminka pana Lébla, Eva Léblová, dala paní Denemarkové k dispozici byt zemřelého syna, kde se spisovatelka mohla věnovat jenom psaní, které bylo velmi intenzivní a trvalo osm let. V pracovně Petra Lébla mohla vznikat jenom kniha o něm samotném, žádné jiné literární dílo zde nevzniklo, snad je v tom nějaká magie...
I když je tento román velmi rozsáhlý, je to pouze kniha o Petru Léblovi, není to Petr Lébl. Autorka osvětluje také Léblův vztah k mužům, co všechno může takový vztah inspirovat. Důležitý příběh se nachází v poznámkách. Mnohokrát si však kladla otázku, co je etické na tom, že ji Petr Lébl posmrtně zaúkoloval, toto mu nikdy neodpustí. Určitou satisfakcí je jí představa, že mu dá tam někde nahoře facku, až se s ním setká...
Radka Denemarková píše i poezii, kterou píše pouze pro sebe, žádné oči její básně neuvidí. Ty se pak stávají součástí deníku. V současné době připravuje román o životě rodiny v období 200 let, který se odehrává v okolí řeky (pravděpodobně Vltavy). O obsahu vám, milí čtenáři, nechceme příliš mnoho prozradit, ale jeden detail považujeme za podstatný. I když se jedná o jasnou antitezi, tak přesto nedošlo k žádnému mylnému tvrzení. Student maturitního ročníku Hannibal Zajonc zaujal paní Denemarkovou natolik, že se spontánně rozhodla pojmenovat jednu z vedlejších postav svého románu Hannibal Kobolt. Už jenom z toho důvodu si chceme později tento román přečíst...J))))
Milí čtenáři, proč píši dlouho po půlnoci tyto řádky? Protože se domnívám, že by se pod vánočním stromečkem měly vedle těch líbivých, zábavných, napínavých a laciných (nemyslím teď cenově) knih objevit i ty, kterým musíme otevřít vrátka do našeho nitra, naší duše a které mají šanci nás změnit, protože nás donutí přemýšlet o tom, co bylo ještě nedávno naší přítomností. Přála bych si z celého srdce, aby se knihy Radky Denemarkové nejenom četly, ale aby se o probíraných tématech také diskutovalo, a to věcně, bez emocí a s cílem pochopit nepochopitelné a porozumět tomu, co představuje v encyklopedii jen strohý záznam či datum.
Děkuji za trpělivost při čtení tohoto textu, který nebylo možné (J)) krátit. Dále bych chtěla poděkovat Českému centru za organizaci celého projektu, kulturní organizaci Kulturkontakt Austria za finanční dotaci této akce a paní Denemarkové za úžasný zážitek pro všechny studenty a přítomné učitele. A také Ester a Janovi – prostě díky!!!
Mag. Eva Zojer


Knihy, které jsou našim čtenářům k dispozici ve školní knihovně gymnázia:

Denemarková, Radka: Peníze od Hitlera (Letní mozaika) – dva exempláře, jeden s osobním věnováním naší škole a poděkováním Hannibalovi

Denemarková, Radka: A já pořád kdo to tluče – prvotina z roku 2005

Denemarková, Radka: Smrt, nebudeš se báti – poslední dílo Radky Denemarkové, dar spisovatelky školní knihovně. Děkujeme!!!


Literární medailonek:
Radka Denemarková

(1968), Česká republika

Radka Denemarková (1968) vystudovala Filozofickou fakultu UK (germanistika–bohemistika), roku 1997 získala doktorát. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. V roce 1998 publikovala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem, je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (in: Dopis zmizelému, Torst, 2003).
Překládá z němčiny, zejména studie a divadelní hry. Scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných osobnostech (Evald Schorm, Alfréd Radok, Emil František Burian, Jindřich Honzl, František Tröster, Bohuslav Reynek). Články, recenze a studie publikuje například ve Tvaru a České literatuře. A já pořád kdo to tluče je její prozaickou prvotinou. V současné době dokončila román Peníze od Hitlera a pracuje na monografii divadelního režiséra Petra Lébla. Má syna Jana a dceru Ester.
(převzato z webové stránky http://www.databazeknih.cz/zivotopis/radka-denemarkova-4343 dne 15.11. 2009)