Willkommen auf der Fotogalerie des RG Komensky. Viel Spaß beim Stöbern in den 20.000 Erinnerungsfotos!

Jak již bývá každoročně zvykem, třída našeho gymnázia (konkrétně VI. ORg) se zúčastnila lyžařského výcviku ve středisku Lachtal (pro zájemce ke zhlédnutí na www.lachtal.at). Po úspěšném „nalodění“ do pohodlného autobusu nás čekaly zhruba tři hodiny cesty. Někteří si cestu zkrátili spánkem, jiní hudbou a pár jedinců dokonce sledovalo na přenosném počítači fotbalový zápas. Ihned po příjezdu se šlo na věc. Studenti se ani nestihli ubytovat a už se hnalo na svah. Pod taktovkou paní ředitelky Huber, pana profesora Rovenského a pana instruktora Kafky všechno šlapalo jako švýcarské hodinky. A to i přes vydatnou vánici, při které museli nejenom studenti prokázat železné odhodlání a trpělivost (tu trpělivost především začátečníci na snowboardu), ale především náčelníci naší výpravy, před kterými by se měl minimálně smeknout klobouk až k zemi. Většina studentů se o to smekání alespoň pokoušela. Místo klobouku ale měli snowboard a padali spíše nuceně než jako projev obdivu. První den byl zakončen vydatnou večeří v hotelu a vybalováním věcí z kufrů. Následující dny se pak staly stereotypem, snídaně v hotelu, cesta autobusem do střediska, lyžovačka (či pro některé utrpení na snowboardu), oběd téměř přímo na svahu, další dávka lyžování a snowboardování a opět cesta zpět. Snowboarďáků však postupně ubývalo (na svědomí to mají zranění, která se nám bohužel nevyhýbala). Pro všechny otlučené a znavené byla záchranou vidina středečního odpoledního pobytu v bazénu či v sauně v nedalekém městečku, která všechny znovu vzpružila. A když ne, tak rozhodně večerní zábavné programy, při kterým bylo tolik legrace (ať už při soutěži ve zpěvu, či v karetní hře Bang!), že energie kolem jen sálala. Na každém ovšem bylo znát, že si uvědomuje blízký konec lyžařského výcviku, který bude ještě nějaký čas roztahovat úsměvy všech účastníků při vzpomínce na všechny zážitky, příjemnou atmosféru, přístup učitelského dozoru a všeho, co k tomu patří. A každého určitě zahřeje u srdce vzpomínka na své umístění v „Super obřím slalomu“, který se uskutečnil poslední den. Kolikrát se poštěstí jet slalom s číslem na prsou a s profesionálně měřeným časem jako olympijský závodník? A to vše díky již zmiňovanému dohledu z řad kantorů v čele s paní ředitelkou. Ti s námi stihli snad úplně všechno – počínaje samotným výcvikem, přes zábavný večerní program a konče matematickým Klokanem. Hodnocení by bylo zobrazeno zcela bezkonkurenčně zdviženým palcem. A pocity čtenáře, který se tohoto kurzu zúčastnil? Stojí a dojatě tleská. A ten potlesk patří paní ředitelce Huber, panu profesoru Rovenskému a panu instruktoru Kafkovi, kteří nad námi drželi ochranná křídla a rozšířili naše obzory v lyžování. Děkujeme!
Filip Karpíšek, 6.ORg